To je všechno skvělé, až na to, že někdy organizace hledají úspory právě v investicích do sítě nákupem nízkonákladových, někdy dokonce domácích řešení. Přetrvává přesvědčení, že Wi-Fi vyšší třídy – například RUCKUS – je drahé. Na druhou stranu organizace investují obrovské částky do datových center, aplikací a firemních notebooků. Přitom cena slušného AP RUCKUS je srovnatelná nebo nižší než cena dobrého firemního notebooku a jedno AP podporuje několik či desítky notebooků najednou, přičemž v síti slouží 7 i více let, na rozdíl od většiny IT zařízení... Z tohoto pohledu stojí za zvážení, zda dělat kompromisy v tomto důležitém článku celého řetězce technologických závislostí tvořících úspěšnou digitální transformaci.

Je třeba zdůraznit, že pokusy obejít fyzikální zákony a "zvýšit kapacitu" sítě instalací dalších přístupových bodů se zcela míjejí účinkem a často způsobují opačný efekt, než jaký byl zamýšlen: přenosová rychlost a počet podporovaných uživatelů klesá, někdy dokonce drasticky na nepřijatelnou úroveň.

Vysvětlíme si to zábavným, možná trochu nadsazeným, ale zcela vhodným přirovnáním k rýči a bagru:

• Oba slouží ke stejnému účelu: přemístění vytěženého materiálu z bodu A do bodu B.
• Je zřejmé, že bagr zvládne stejnou práci rychleji a efektivněji než člověk s rýčem, a to i když je to rýč vyrobený ze zlata a od renomovaného výrobce.
• Můžete samozřejmě zapojit do práce více pracovníků s více rýči, ovšem místo zlepšení nastane chaos, protože „obsluha rýčů“ si bude navzájem překážet. Produktivita tak paradoxně klesne.
• Proto si jeden bagr poradí mnohem lépe než desítky rýčů.

Jediným způsobem, jak zvýšit kapacitu sítě, je tedy použití výkonné Wi-Fi